Moderní auto je počítač na kolech – vestavěné připojení k internetu má přes 75 % celosvětově prodávaných vozidel. Kam všechna ta data tečou? Na to poprvé ve velkém odpověděla studie Automatic Transmission výzkumníků z Northeastern University, kteří ve spolupráci s Consumer Reports proměřili skutečný síťový provoz 21 vozidel a 30 doprovodných mobilních aplikací.
Jak se auta testovala
Měření probíhala mezi říjnem 2024 a srpnem 2025 na testovací flotile Consumer Reports – sestavit ji nezávisle by stálo přes 1,2 milionu dolarů. Vozidla se připojovala k vlastnímu Wi-Fi přístupovému bodu, na kterém výzkumníci zaznamenávali veškerý provoz, a to v klidu, při aktivním používání i za jízdy. Provoz doprovodných aplikací zachytávali a dešifrovali na testovacích iPhonech s vlastními kořenovými certifikáty.
Zajímavý detail z metodiky: aby šlo oddělit mobilní komunikaci od Wi-Fi, zavřeli výzkumníci jedenáct elektromobilů do Faradayova stanu s útlumem přibližně 93 dB. Je to stejný princip stínění, jaký v digitální forenzice používáme při zajišťování mobilních telefonů.
Co studie zjistila
- 19 z 21 vozidel komunikovalo přes Wi-Fi s nejméně jednou třetí stranou – včetně domén známých reklamních a sledovacích služeb.
- 7 z 30 aplikací odesílalo citlivé identifikátory – VIN, e-mail, telefon nebo přesnou polohu – firmám z oblasti reklamy a sledování. Pět z nich kombinovalo VIN s dalšími osobními údaji.
- Spárování doprovodné aplikace v průměru zdvojnásobilo počet reklamních a sledovacích společností, se kterými vůz komunikuje. U některých modelů jich přibylo přes dvacet – u Cadillacu Lyriq šestadvacet.
- Aplikace koncernu GM (myCadillac, myChevrolet, myBuick, myGMC) odesílaly VIN vozidla společnostem jako Adobe, Acxiom, Google, Meta, Microsoft nebo Yahoo.
Právě kombinace více identifikátorů u téhož příjemce je podstatná: kdo dostává VIN spolu s e-mailem či polohou, dokáže skládat podrobné profily konkrétních řidičů. A jakmile data jednou opustí vozidlo, majitel nad nimi ztrácí kontrolu.
Výrobci odpovědnost přesouvají na zákazníky
Tým zjištění oznámil sedmnácti výrobcům; tři nereagovali vůbec. Mezi nejčastějšími vysvětleními zaznělo odvolávání se na smlouvy s dodavateli třetích stran, na vestavěný prohlížeč aplikace nebo na odpovědnost samotného spotřebitele. Majiteli přitom zbývají jen tři možnosti: podmínky přijmout, vzdát se připojených funkcí včetně aplikace a dálkového startu, nebo nepoužívat vozidlo. Světlou výjimkou byla Honda, která po upozornění přestala odesílat přesnou polohu společnosti spojované se sledováním uživatelů.
Co to znamená pro firmy
Pro firmy s vozovým parkem jsou připojená auta další kategorií zařízení, která zpracovávají osobní údaje – pohyb jednatele nebo obchodníka je citlivá informace. Dává smysl projít nastavení soukromí vozidel i aplikací, párovat doprovodné aplikace jen tam, kde je skutečně potřebujete, a zahrnout flotilu do mapování zpracování osobních údajů ve firmě.
Z forenzního pohledu má věc i druhou stranu: telematika moderních vozidel je plnohodnotným zdrojem digitálních stop. Stejná data, která studie popisuje jako riziko pro soukromí, umí při správném zajištění doložit průběh jízdy nebo manipulaci s vozidlem – a s tím v naší praxi pracujeme při rekonstrukci událostí.
Zdroj: studie Automatic Transmission (Northeastern University ve spolupráci s Consumer Reports); recenzovaný článek vyjde na konferenci IMC ’26.